Zachraňme Cvrčovické údolí

Cvrčovické údolí, tedy údolí podél Vinořského potoka mezi Cvrčovicemi a Popovicemi, navštěvujeme pravidelně od roku 2001. Za tuto dobu jsme pozorovali, odchytili a kroužkovali velké množství ptáků, z čehož řada druhů patří mezi chráněné zákonem. Z těch nejzajímavějších a také nejohroženějších v rámci celé České republiky bychom mohli jmenovat bukáčka malého, chřástala vodního, ledňáčka říčního nebo dravce motáka pochopa, který se právě zde vyskytuje ve velmi hojném počtu. Tito ptáci zde nalézají bohatý zdroj potravy a někteří zde hnízdí. Při podrobnějším průzkumu a porovnání našich výsledků kroužkování  jsme spočítali na celou tuto lokalitu 85 druhů ptáků, z čehož 70 druhů zde hnízdí. To je počet, který by rozhodně stačil jako argument  pro zřízení chráněného území v celém tomto území.

Ledňáček říční

Jak se později dovídáme (nejsme totiž

Žluva hajní

místní) v tomto ptačím ráji nedaleko Prahy se nejen že nebude budovat přírodní rezervace, ale dokonce se zde má stavět. A tak zakládáme občanské sdružení s názvem Rallus (latinsky chřástal – jeden z druhů zde se hojně vyskytujících a jinak vzácných), abychom se snažili zachránit, co úřady zanedbaly, když tuto záležitost dokonce zahrnuly do územního plánu. Ale jak posléze zjišťujeme, vstupujeme do problému prakticky pět minut po dvanácté. Jak se zdá, je v celé věci již zřejmě rozhodnuto… Přesto se pokoušíme jednat s úřady i obcí a dále bojujeme za záchranu tohoto přírodního skvostu uprostřed zemědělské krajiny, který dlouho ležel mimo zájem lidí, aby ho příroda opanovala. Myslíme si, že není správné ustoupit nespravedlnosti a tak vzniká nápad zapojit do problému i Vás, Podolanské a Cvrčovické. Ukázat vám, jaké vzácnosti z ptačí říše se vám zde svobodně prohánějí, v doufání, že se celá kauza stane věcí veřejnou a že vy, kteří na to máte plné právo, řeknete své NE výstavbě, která by vše, o čem tady píšeme, zničila. Proč jsme si jisti, že to tak bude?

Protože:

1. V celé oblasti není kvalitní přístupová komunikace, žádná infrastruktura. Tu bude muset investor vybudovat, než vůbec začne stavět domy samotné. Takže celá výstavba nebude krátkodobou záležitostí a bude zatěžovat nejen přírodu, ale také místní obyvatele. Pokud se ovšem zaměříme na druhy živočichů osídlující lokalitu, jsme si jisti, že hluk, prašnost apod. většinu z nich vyžene.
2. Ti, co tento tlak vydrží, budou následně obtěžováni provozem a vlastně důsledky samotného bydlení. Navíc řada druhů ptáků zde se vyskytujících hnízdí na zemi (moták, chřástal, bukáček, ..) a psi a kočky z místních 35 plánovaných domů se rozhodně nebudou dát uhlídat, aby se občas některý z nich nepohlídl po zpestření své granulované potravy.

3. Chřástal vodní

   No a do třetice všeho zlého, všichni, kdo se sem občas zatoulají zvláště v létě k večeru vědí, že komáři a jiný bodavý hmyz, jehož larvy se v místních rozlehlých močálech vyvíjejí, bývá velmi neodbytný. I my jsme to velmi často pocítili na vlastní kůži při kroužkování. Bez repelentů se delší dobu v této lokalitě prostě vydržet nedá. Ovšem obyvatelé místního satelitu nebudou moci nikam před jejich sosáky uniknout, a bude tak jen otázkou času, kdy celou věc nezačnou řešit přes krajskou hygienu (a my je docela chápeme, zvláště když jsme také zakusili infekci vzniklou po bodnutí místní muchničky). Vedoucí hygienická stanice na náš hypotetický dotaz, co se s tím udělá, bez zaváhání odpověděla: „Zdraví obyvatel má samozřejmě přednost!“ Močál by nechala popráškovat insekticidy (které samozřejmě nezahubí jen komáří larvy, ale téměř všechen hmyz, který je potravou většiny vyskytujících se druhů ptáků…) a pokud by to nepomohlo, navrhla by celý mokřad zavézt.

 

 

No a to by byla poslední kapka i pro ty nejotrlejší zdejší zvířecí obyvatele!